Handbook:Parts/Installation/Networking/cs
Automatické nalezení sítě
Je možné, že to prostě funguje?
Pokud je systém zapojen do sítě ethernet s DHCP serverem, je velmi pravděpodobné, že síť byla nastavena automaticky. Pokud je tomu tak, pak spousta příkazů pracujících se sítí, které jsou součástí instalačního CD, jako jsou mezi jinými ssh, scp, ping, irssi, wget a links, budou bezprostředně fungovat.
Určete názvy rozhraní
příkaz ifconfig
Pokud byla síť nastavena, pak by měl příkaz ifconfig vypsat jedno nebo více síťových rozhraní (kromě lo). V příkladu níže uvidíme eth0:
root #ifconfigeth0 Link encap:Ethernet HWaddr 00:50:BA:8F:61:7A
inet addr:192.168.0.2 Bcast:192.168.0.255 Mask:255.255.255.0
inet6 addr: fe80::50:ba8f:617a/10 Scope:Link
UP BROADCAST RUNNING MULTICAST MTU:1500 Metric:1
RX packets:1498792 errors:0 dropped:0 overruns:0 frame:0
TX packets:1284980 errors:0 dropped:0 overruns:0 carrier:0
collisions:1984 txqueuelen:100
RX bytes:485691215 (463.1 Mb) TX bytes:123951388 (118.2 Mb)
Interrupt:11 Base address:0xe800
V důsledku posunu k předvídatelným názvům síťových rozhraní se pojmenování rozhraní mohou od starších konvencí eth0 docela lišit. Nejnovější instalační média mohou u běžných síťových rozhraní zobrazovat jména jako eno0, ens1 nebo enp5s0. Ve výstupu příkazu ifconfig hledejte rozhraní, které má IP adresu odpovídající místní síti.
Pokud standardní příkaz ifcondif nezobrazí žádná rozhraní, zkuste použít stejný příkaz s volbou
-a. Tato možnost donutí utilitu, aby ukázala všechna síťová rozhraní detekovaná v systému, ať už jsou v zapnutém nebo vypnutím stavu. Pokud je výstup příkazu ifconfig -a bez výsledku, pak to značí selhání hardwaru nebo nebyl do jádra nahrán ovladač rozhraní. Obě situace zasahují mimo záběr této příručky. Pro podporu kontaktuje #gentoo (webchat).Příkaz ip
Jako alternativu k příkazu ifconfig můžete použít k rozlišení názvů rozhraní příkaz ip. Následující příklad ukazuje výstup ip addr (u jiného systému, tudíž zobrazená informace je odlišná od předchozího příkladu):
root #ip addr2: eno1: <BROADCAST,MULTICAST,UP,LOWER_UP> mtu 1500 qdisc pfifo_fast state UP group default qlen 1000
link/ether e8:40:f2:ac:25:7a brd ff:ff:ff:ff:ff:ff
inet 10.0.20.77/22 brd 10.0.23.255 scope global eno1
valid_lft forever preferred_lft forever
inet6 fe80::ea40:f2ff:feac:257a/64 scope link
valid_lft forever preferred_lft forever
Shora uvedený výstup může být složitější ke čtení než alternativa. Název rozhraní následuje bezprostředně po čísle; je jím eno1.
Ve zbývající části tohoto dokumentu budeme předpokládat, že rozhraní je pojmenováno eth0.
Volitelné: Konfigurace proxy serverů
Pokud k internetu přistupujete přes proxy server, musíte v průběhu instalace nastavit informace o proxy. Nastavení proxy je velmi jednoduché: zkrátka definujte proměnnou, která obsahuje informace o proxy serveru.
Ve většině případů dostačuje, pokud se proměnný definuje za použití hostitelského jména serveru. Na příklad předpokládejme, že proxy má název proxy.gentoo.org s portem 8080.
Nastavení HTTP proxy (HTTP a HTTPS provoz):
root #export http_proxy="http://proxy.gentoo.org:8080"Nastavení FTP proxy:
root #export ftp_proxy="ftp://proxy.gentoo.org:8080"Nastavení RSYNC proxy:
root #export RSYNC_PROXY="proxy.gentoo.org:8080"Pokud proxy vyžaduje uživatelské jméno a heslo, použijte pro proměnnou následující syntaxi:
http://username:password@proxy.gentoo.org:8080
Kontrola sítě
Zkuste pingnout DNS server svého ISP (naleznete jej v /etc/resolv.conf) a webovou stránku podle svého výběru. Tím se ujistíte, že síť funguje správně a síťové pakety odchází do sítě, rozpoznávání jmen skrze DNS řádně funguje, atd.
root #ping -c 3 www.gentoo.orgPokud vše funguje, můžete přeskočit zbytek této kapitoly a jít rovnou na další krok instalačních pokynů (Příprava disků).
Automatická konfigurace sítě
Pokud síť ihned nefunguje, některá instalační média umožňují uživateli použít nástroje net-setup (pro běžné a bezdrátové sítě), pppoe-setup (pro uživatele s ADSL) nebo pptp (pro uživatele s pptp).
Pokud instalační médium neobsahuje žádný z těchto nástrojů, pokračujte na Ruční nastavení sítě.
- Uživatelé běžného Ethernetu by měli pokračovat na Výchozí: Použití net-setup
- Uživatelé ADSL by měli pokračovat na Alternativa: Použití PPP
- Uživatelé PPTP by měli pokračovat na Alternativa: Použití PPTP
Výchozí: Použití net-setup
Nejjednodušším způsobem jak nastavit síť, pokud nebyla nastavena automaticky, je spuštění skriptu net-setup:
root #net-setup eth0net-setup se vás zeptá na několik otázek o vaší síti. Jakmile bude vše hotové, síťové připojení by mělo fungovat. Vyzkoušejte ho tak, jak je popsáno výše. Pokud je test pozitivní, gratulujeme. Přeskočte zbytek této sekce a pokračujte na Příprava disků.
Pokud síť stále nefunguje, pokračujte na Ruční nastavení sítě.
Alternativa: Použití PPP
Za předpokladu, že je k připojení k internetu potřeba PPPoE, instalační CD (jakákoli verze) vše usnadňuje tím, že obsahuje ppp. Použijte poskytnutý skript pppoe-setup ke konfiguraci připojení. Během nastavování budete dotázáni na zařízení ethernet připojené k vašemu ADSL modemu, uživatelské jméno a heslo, IP adresy DNS serverů a zda požadujete základní firewall nebo ne.
root #pppoe-setup
root #pppoe-startPokud se něco pokazí, překontrolujte pečlivě zda uživatelské jméno a heslo bylo zadáno správně nahlédnutím do souboru /etc/ppp/pap-secrets nebo /etc/ppp/chap-secrets a ujistěte se, že používáte správné zařízení ethernet. Pokud zařízení ethernet neexistuje, je potřeba nahrát odpovídající síťové moduly. V tom případě pokračujte na Ruční nastavení sítě, která vám vysvětlí, jak nahrát odpovídající síťové moduly.
Pokud vše funguje, pokračujte na Příprava disků.
Alternativa: Použití PPTP
Pokud je vyžadována podpora PPTP, použijte program pptpclient, který je poskytován instalačními CD. Nejprve se však ujistěte o správnosti nastavení. Upravte soubor /etc/ppp/pap-secrets nebo /etc/ppp/chap-secrets, aby obsahoval správnou kombinaci uživatelského jména a hesla:
root #nano -w /etc/ppp/chap-secretsPo té upravte /etc/ppp/options.pptp, pokud je to potřeba:
root #nano -w /etc/ppp/options.pptpJakmile je toto všechno hotové, spusťte pptp (společně s volbami, které nelze nastavit options.pptp) k připojení na server:
root #pptp <ip serveru>Nyní pokračujte na Přípravu disků.
Ruční nastavení sítě
Nahrání odpovídajících síťových modulů
Jakmile je instalační CD zavedeno, pokusí se detekovat hardwarová zařízení a nahrát odpovídající jaderné moduly (ovladače) k podpoře hardwaru. V naprosté většině případů odvede dobrou práci. Nicméně někdy nemusí potřebné jaderné moduly automaticky nahrát.
Pokud příkazy net-setup nebo pppoe-setup selhaly, je možné, že síťová karta nebyla nalezena. To znamená, že uživatelé budou nejspíš muset nahrát odpovídající jaderné module ručně.
Ke zjištění toho, jaké jaderné moduly síťových zařízení jsou k dispozici, použijte ls:
root #ls /lib/modules/`uname -r`/kernel/drivers/netPokud byl ovladač pro síťové zařízení nalezen, použijte modprobe k zavedení jaderného modulu. Například k nahrání modulu pcnet32:
root #modprobe pcnet32Abyste ověřili, zda už je síťová karta detekována, použijte ifconfig. Rozpoznaná sítová karta bude mít za výsledek něco takového (opakujeme, že eth0 je jen příklad):
root #ifconfig eth0eth0 Link encap:Ethernet HWaddr FE:FD:00:00:00:00
BROADCAST NOARP MULTICAST MTU:1500 Metric:1
RX packets:0 errors:0 dropped:0 overruns:0 frame:0
TX packets:0 errors:0 dropped:0 overruns:0 carrier:0
collisions:0 txqueuelen:0
RX bytes:0 (0.0 b) TX bytes:0 (0.0 b)
Pokud je však zobrazena následující chyba, síťová karta nebyla rozpoznána:
root #ifconfig eth0eth0: error fetching interface information: Device not found
Dostupná síťová rozhraní mohou být vypsána ze souborového systému /sys:
root #ls /sys/class/netdummy0 eth0 lo sit0 tap0 wlan0
V příkladu výše bylo detekováno šest rozhraní. eth0 je nejspíše zařízení ethernet (drátová síť) zatímco wlan0 je bezdrátový adaptér.
Za předpokladu, že síťová karta byla rozeznána, pokuste se znovu spustit net-setup nebo pppoe-setup (které by měly nyní fungovat). Nicméně těm, co jsou zarytými fanoušky vysvětlíme, jak nastavit síť manuálně.
Vyberte si jednu z následujících sekcí podle toho, jaké je vaše síťové nastavení:
- Použití DHCP pro automatické získání IP
- Příprava bezdrátového připojení v případě, že používáte bezdrátovou síť
- Terminologie sítí vysvětluje základy síťování
- Použití ifconfig a route vysvětluje, jak síť ručně nastavit
Použití DHCP
DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) umožňuje automaticky obdržet informace o síti (IP adresu, síťovou masku, broadcast adresu, bránu, jmenné servery, atd.). Funguje pouze v případě, že je v síti DHCP server (nebo pokud poskytovatel připojení poskytuje službu DHCP). Aby vaše síťové rozhraní obdrželo tuto informaci automaticky, použijte dhcpcd:
root #dhcpcd eth0Někteří správci sítě vyžadují, aby systém použil název počítače a domény poskytované DHCP serverem. V takovém případě použijte příkaz:
root #dhcpcd -HD eth0Pokud to funguje (zkuste poslat ping na některý internetový server, jako je 8.8.8.8 patřící Googlu nebo 1.1.1.1 patřící Cloudflare), pak je vše nastaveno a připraveno. Přeskočte zbytek této části a pokračujte na Přípravu disků
Příprava bezdrátového připojení
Příkaz iw může být podporován pouze na určitých architekturách. Pokud není příkaz k dispozici, jestli je pro vaši současnou architekturu k dispozici balíček net-wireless/iw. Příkaz iw bude nedostupný, dokud nebude balíček net-wireless/iw nainstalován.
Pokud používáte bezdrátovou (802.11) kartu, je nutné nastavit parametry bezdrátového připojení, bez toho se nejde dostat dál. Ke zjištění současného nastavení bezdrátové karty lze použít příkaz iw. Po spuštění iw zobrazí něco podobného tomuto:
root #iw dev wlp9s0 infoInterface wlp9s0 ifindex 3 wdev 0x1 addr 00:00:00:00:00:00 type managed wiphy 0 channel 11 (2462 MHz), width: 20 MHz (no HT), center1: 2462 MHz txpower 30.00 dBm
Pokud chcete zkontrolovat současné připojení:
root #iw dev wlp9s0 linkNot connected.
nebo
root #iw dev wlp9s0 linkConnected to 00:00:00:00:00:00 (on wlp9s0) SSID: GentooNode freq: 2462 RX: 3279 bytes (25 packets) TX: 1049 bytes (7 packets) signal: -23 dBm tx bitrate: 1.0 MBit/s
Název zařízení některých bezdrátových karet může znít wlan0 nebo ra0 namísto wlp9s0. Ke zjištění správného názvu zařízení spusťte ip link.
Pro většinu uživatelů bude potřebné změnit pouze dvě nastavení, aby se mohli připojit, ESSID (tj. název bezdrátové sítě) a, volitelně, WEP klíč.
- Nejprve se ujistěte, že je rozhraní aktivní:
root #ip link set dev wlp9s0 up
- Pro připojení k otevřené síti s názvem :GentooNode":
root #iw dev wlp9s0 connect -w GentooNode
- Pro připojení s hexovým WEP klíčem, přidejte před kód
d::
root #iw dev wlp9s0 connect -w GentooNode key 0:d:1234123412341234abcd
- Pro připojení s ASCII WEP klíčem, vložte před klíč
s::
root #iw dev wlp9s0 connect -w GentooNode key 0:some-password
Pokud bezdrátová síť používá WPA nebo WPA2, je nutné použít wpa_supplicant. Pokud chcete načerpat více informací o konfiguraci bezdrátových sítí v Gentoo Linuxu, přečtěte si prosím kapitolu o bezdrátových sítích Příručky Gentoo.
Ověřte si bezdrátové nastavení opět pomocí iw dev wlp9s0 link. Jakmile bezdrát funguje, pokračujte v nastavení IP úrovně sítě, tak jak je to popsáno v následující sekci (Terminologie sítí) nebo použijte nástroj net-setup jak bylo již dříve popsáno.
Porozumnění terminologii sítí
Pokud víte, co je to IP adresa, všesměrová adresa, síťová maska a jmenné servery, přeskočte tento pododdíl a pokračujte na Použití ifcondig a route.
Pokud vše, co je uvedeno výše selže, budete muset síť nastavit ručně. To však není vůbec složité. Nicméně je potřeba mít znalosti základních pojmů z počítačových sítí. Po přečtení tohoto oddílu budou uživatelé vědět co je to brána, k čemu slouží síťová maska, jakým způsobem se určí všesměrová adresa a proč systémy potřebují jmenné servery.
Počítače jsou v sítí identifikovány svojí IP adresou (Internet Protocol address). Tato adresa se zobrazuje jako kombince čtyř čísel v rozpětí od 0 do 255. Tedy alespoň co se týče IPv4 (IP verze 4). Reálně se je adresa IPv4 složená ze 32 bitů (jedničky a nuly). Podívejme se na příklad:
IP adresa (čísla): 192.168.0.2
IP adresa (bity): 11000000 10101000 00000000 00000010
-------- -------- -------- --------
192 168 0 2Nástupce IPv4, IPv6, používá 128 bitů (jedniček a nul). V tomto oddíle se zabýváme IPv4 adresami.
Každý počítač má jedinečnou IP adresu v okruhu dostupných sítí (tzn., že každý počítač, ke kterému se chceme dostat, musí mít jedinečnou IP adresu). Abychom rozlišili mezi počítači uvnitř a vně naší sítě, je IP adresa rozdělena na dvě části - síťovou a hostitelskou.
Rozdělení popisuje síťová maska, soubor jedniček následovaný souborem nul. Ta část IP adresy, kterou lze přiřadit k jedničkám, je síťová část, druhá část je hostitelská část. Jako obvykle, síťová maska může být zaznamenána jako IP adresa.
IP adresa: 192 168 0 2
11000000 10101000 00000000 00000010
Síťová maska: 11111111 11111111 11111111 00000000
255 255 255 0
+--------------------------+--------+
síť hostitelJinými slovy, 192.168.0.14 je součástí stejné sítě, ale 192.168.1.2 už ne.
Všesměrová adresa je IP adresa se stejnou síťovou částí, jako síť a pouze s jedničkami v hostitelské části. Každý hostitel na síti neslouchá této adrese. Jejím účelem je doslova vysílání paketů všemi směry.
IP adresa: 192 168 0 2
11000000 10101000 00000000 00000010
Všesměrová adresa: 11000000 10101000 00000000 11111111
192 168 0 255
+--------------------------+--------+
síť hostitelAbyste mohli surfovat na internetu, každý počítač v sítí musí vědět, který hostitel poskytuje internetové připojení. Tento hostitel se nazývá bránou. Vzhledem k tomu, že se jedná o obyčejného hostitele, má také IP adresu (například 192.168.0.1).
Dříve jsme uvedli, že každý hostitel má svoji vlastní IP adresu. Abychom se mohli k hostiteli dostat i podle jeho jména (namísto IP adresy) potřebujeme službu, která přeloží jméno (například dev.gentoo.org) na IP adresu (například 64.5.62.82). Této službě se říká "služba jmen". Abyste mohli začít službu využívat, musíte definovat příslušné jmenné servery v /etc/resolv.conf.
V něklterých případech brána slouží zároveň jako jmenný server. V opačném případě musí být jmenné servery poskytované ISP do souboru vloženy.
Abychom mohli pokračovat shrnujeme, že jsou potřeba následující údaje:
| Prvek sítě | Příklad |
|---|---|
| IP adresa systému | 192.168.0.2 |
| Síťová maska | 255.255.255.0 |
| Všesměrová adresa | 192.168.0.255 |
| Brána | 192.168.0.1 |
| Jmenné servery | 195.130.130.5, 195.130.130.133 |
Použití ifconfig a route
Nastavení sítě sestává z těchto tří kroků.
- Přiřaďte IP addresu použitím příkazu ifconfig
- Nastavte směrování k bráně použitím příkazu route
- Dokončete umístěním IP adres jmenných serverů do /etc/resolv.conf
K přiřazení IP adresy potřebujeme IP adresu, všesměrovou adresu a síťovou masku. Po té spusťe následující příkaz, přičemž nahraďte ${IP_ADDR} správnou IP adresu, ${BROADCAST} správnou všesměrovou adresou a ${NETMASK} správnou síťovou maskou:
root #ifconfig eth0 ${IP_ADDR} broadcast ${BROADCAST} netmask ${NETMASK} upPomocí route nastavte směrování. Nahraďte ${GATEWAY} IP adresou brány:
root #route add default gw ${GATEWAY}Nyní otevřte soubor /etc/resolv.conf:
root #nano -w /etc/resolv.confVyplňte jmenný(é) server(y) podle následujícího vzoru. Ujistěte se, že ${NAMESERVER1} a ${NAMESERVER2} nahradíte odpovídajícími adresami jmenných serverů.
/etc/resolv.confVýchozí vzor pro /etc/resolv.confnameserver ${NAMESERVER1}
nameserver ${NAMESERVER2}
A je to. Nyní vyzkoušejte zda síť funguje pingováním internetového serveru (například 8.8.8.8 patřícího Googlu nebo 1.1.1.1 patřícího Cloudflare). Pokud ano, gratulujeme. Pokračujte na Přípravu pevných disků.