Instalace instalačních souborů Gentoo

From Gentoo Wiki
Jump to:navigation Jump to:search
This page is a translated version of the page Handbook:AMD64/Installation/Stage and the translation is 100% complete.
Other languages:
Deutsch • ‎English • ‎Türkçe • ‎español • ‎français • ‎italiano • ‎polski • ‎português do Brasil • ‎čeština • ‎русский • ‎தமிழ் • ‎中文(中国大陆)‎ • ‎日本語 • ‎한국어
AMD64 Handbook
Instalace
O instalaci
Výběr média
Konfigurace sítě
Příprava disků
Instalace stage3
Instalace základního systému
Konfigurace jádra
Konfigurace systému
Instalace nástrojů
Konfigurace zavaděče
Dokončení
Práce s Gentoo
Úvod do Portage
Přepínače USE
Funkce portage
Systém initskriptů
Proměnné prostředí
Práce s Portage
Soubory a adresáře
Proměnné
Mísení softwarových větví
Doplňkové nástroje
Vlastní strom Portage
Pokročilé funkce
Konfigurace sítě
Začínáme
Pokročilá konfigurace
Modulární síťování
Bezdrátové sítě
Přidání funkcí
Dynamická správa


Instalace stage balíku

Nastavení data a času

Před nainstalováním Gentoo je dobré zabezpečit správné nastavení datumu a času. Špatně nastavené hodiny mohou vést ke zvláštním výsledkům: základní soubory systému by měly být rozbaleny se správnými časovými značkami. Dokonce je možné, že v důsledku použití šifrované komunikace (SSL/TLS) u mnoha webových stránek a služeb, nemusí jít vůbec stáhnout instalační soubory, pokud budou hodiny příliš posunuté!

Ověřte aktuální datum a čas spuštěním příkazu date:

root #date
Po Říj  3 13:16:22 PDT 2016

Pokud je zobrazené datum/čas chybné, aktualizujte ho jedním z následujících způsobů.

Note
Máte-li základní desku bez hodin reálného času (RTC), měly byste nastavit automatickou synchronizaci systémového času s časovým serverem. To se týká i systémů, které mají RTC, ale nefunguje jim baterie.

Automaticky

Oficiální instalační média Gentoo obsahují příkaz ntpd (dostupný v balíčku net-misc/ntp). Oficiální média obsahují konfigurační soubor směřující na časové servery ntp.org. Ty mohou být použity k automatické synchronizaci systémových hodin k času UTC prostřednictvím časového serveru. Použití této metody vyžaduje funkční připojení k síti a nemusí být k dispozici na všech architekturách.

Warning
Automatická synchronizace času má svoji cenu. Odhalí časovému serveru (v příkladu níže ntp.org) IP adresu systému a související síťové informace. Uživatelé dbající o své soukromí by si toho měli být vědomi před tím, než se se pustí do nastavení času tímto způsobem.
root #ntpd -q -g

Ručně

Příkaz date může být použit také k ručnímu nastavení času systémových hodin. Použijte syntaxi MMDDhhmmYYYY (měsíc, den, hodina, minuta a rok).

Na všech Linuxových systémech se doporučuje používat čas UTC. Později během instalace určíme časovou zónu. Tím změníme zobrazení hodin na místní čas.

Příklad nastavení datumu na 3. října, 13.16 v roce 2016:

root #date 100313162016

Výběr balíku stage

Multilib (32 and 64bitový)

Výběr základního stage balíku může později ušetřit spoustu čas během procesu instalace, zvláště ve chvíli, kdy budete vybírat profil systému. Vyběr stage balíku má přímý dopad na budoucí konfiguraci systému a může vám později ušetřit muka. Balík multilib obsahuje, je-li to možné, 64bitové knihovny a jako zálohu volí 32bitové verze pouze tehdy, je-li to potřeba z pohledu kompatibility. Jde o vynikající volbu pro většinu instalací, jelikož poskytuje vysokou míru flexibility a přizpůsobení v budoucnosti. Ti, kteří touží po tom, aby byl jejich systém schopen snadno měnit profily, by měli stáhnout balík multilib pro svoji procesorovou architekturu.

Většina uživatelů nemusí používat nabízené "pokročilé" balíky; jsou určeny pro specifické konfigurace softwaru a hardwaru.

Ne-multilib (čistě 64bitový)

Vyberete-li non-multilib balík jako základ pro systém poskytne výhradně 64bitové prostředí operačního systému. Tím se stává možnost přejít na multilib profil nepravděpodobné, i když stále možné. Ti, kteří s Gentoo teprve začínají by neměli volit non-multilib balík pokud to není absolutně nezbytné.

Warning
Vemte na vědomí, že přechod z ne-multilib na multilib systém vyžaduje extrémní znalosti fungování Gentoo a nízkoúrovňových nástrojů (dokonce i našim vyvojářům základních nástrojů by proběhl mráz po zádech). Není to nic pro slabé povahy a jedná se o záležitost, která je mimo záběr tohoto průvodce.

OpenRC

OpenRC is a dependency-based init system (responsible for starting up system services once the kernel has booted) that maintains compatibility with the system provided init program, normally located in /sbin/init. It is Gentoo's native and original init system, but is also deployed by a few other Linux distributions and BSD systems.

OpenRC does not function as a replacement for the /sbin/init file by default and is 100% compatible with Gentoo init scripts. This means a solution can be found to run the dozens of daemons in the Gentoo ebuild repository.

For historical reasons only, this manual focusses on installation and configuration using OpenRC. Rewriting and enhancing it to also explain a Systemd installation (see below) is planned.

systemd

systemd is a modern SysV-style init and rc replacement for Linux systems. By now it is in use in a majority of Linux distributions. systemd is supported in Gentoo and works just fine; it is widely configurable. Unfortunately, the corresponding installation handbook sections to a large extent still need to be written or are work in progress.

Note
It is possible to switch a running Gentoo installation from OpenRC to systemd and back. However, this requires some effort and is outside the scope of the installation manual. Depending on what you want to use in your installation, please make sure you select the right stage tarball.

Stažení archivu stage

Přejděte do přípojného bodu, kam jste připojili kořenový systém souborů (nejspíše /mnt/gentoo):

root #cd /mnt/gentoo

Jediným nástrojem potřebným ke stažení archivu stage je webový prohlížeč. Jaký to bude, závisí na instalačním médiu.

Grafické prohlížeče

Ti, kteří používají prostředí s plně grafickými prohlížeči nebudou mít problém zkopírovat URL ze sekce download hlavní webové stránky. Jednoduše zvolte odpovídající tab, klikněte pravým tlačítkem na odkaz stage souboru, potom na Zkopírovat adresu odkazu (Firefox) nebo Zkopírovat umístění odkazu (Chromium), abyste zkopírovali odkaz do schránky, následně předejte odkaz nástroji wget na příkazovém řádku, abyste archiv stáhli:

root #wget <VLOŽENÁ_URL_STAGE>

Prohlížeče příkazového řádku

Tradicionalisté nebo "staří" uživatelé Gentoo pracující výhradně v příkazovém řádku mohou upřednostňovat použití programu links, negrafického prohlížeče ovládaného pomocí menu. Ke stažení stage surfujte na seznam zrcadel Gentoo tímto způsobem:

root #links https://www.gentoo.org/downloads/mirrors/

HTTP proxy s prohlížečem links použijete tak, že mu předáte volbu -http-proxy:

root #links -http-proxy proxy.server.com:8080 https://www.gentoo.org/downloads/mirrors/

Vedle links můžete použít také prohlížeč lynx. Stejně jako links se jedná o negrafický prohlížeč, který však nemá menu.

root #lynx https://www.gentoo.org/downloads/mirrors/

Pokud potřebujete definovat proxy, exportujte proměnné http_proxy a/nebo ftp_proxy.

root #export http_proxy="http://proxy.server.com:port"
root #export ftp_proxy="http://proxy.server.com:port"

V seznamu zvolte zrcadlo umístěné někde oblíž. Obvykle postačí HTTP zrcadla, ale ostatní protokoly jsou v nabídce také. Přesuňte se do adresáře releases/amd64/autobuilds/. Zobrazí se vám veškeré nabízené soubory stage (mohou být uloženy v podadresářích pojmenovaných podle jednotlivých subarchitekturách). Jeden z nich vyberte a stiskněte d, čímž dojde ke stažení.

Jakmile je soubor stage stažen, je možné ověřit integritu a potvrdit obsah stage archivu. Ti, které to zajímá, nechť přejdou do další sekce.

Ti, kteří nemají zájem ověřovat a potvrzovat soubor stage mohou zavřít prohlížeč v příkazovém řádku stisknutím q a přesunout se přímo do sekce rozbalení stage archivu.

Ověření a potvrzení

Note
Některé archivy používají kompresi xz. Pokud stahujete archiv s koncovkou .tar.xz, ujistěte se, že jste v následujících příkazech upravili v názvu souboru .tar.bz2.

Stejně jako u minimálních instalačních CD jsou k dispozici i doplňkové soubory k ověření a kontrole souboru stage. I když mohou být tyto kroky přeskořeny, jsou tyto soubory poskytovány uživatelům, kteří dbají na legitimitu souboru(ů), které stáhli.

  • Soubor .CONTENTS obsahuje seznam všech souborů v balíku.
  • Soubor .DIGESTS obsahuje kontrolní součty souboru stage dle různých algoritmů.
  • Soubor .DIGESTS.asc obsahuje stejně jako soubor .DIGESTS kontrolní součty souboru stage dle různých algoritmů a navíc je zároveň kryptograficky podepsán pro ověření toho, že pochází z projektu Gentoo.

Použijte příkaz openssl a porovnejte výstup s kontrolními součty obsaženými v souborech .DIGESTS nebo .DIGESTS.asc.

Například ověření kontrolního součtu SHA512 provedete takto:

root #openssl dgst -r -sha512 stage3-amd64-<release>.tar.?(bz2|xz)

Jiným cestou je použití příkazu sha512sum:

root #sha512sum stage3-amd64-<release>.tar.?(bz2|xz)

Ověření kontrolního součtu Whirpool:

root #openssl dgst -r -whirlpool stage3-amd64-<release>.tar.?(bz2|xz)

Porovnejte výstupy těchto příkazů s hodnotami zapsanými v souborech .DIGESTS(.asc). Hodnoty se musí shodovat, v opačném případě mohlo dojít k porušení staženého souboru (nebo souboru se součty).

Stejně jako u souboru ISO je možné ověřit kryptografický podpis souboru .DIGESTS.asc pomocí příkazu gpg a ověřit tak, že kontrolní součty nebyly měněny:

root #gpg --verify stage3-amd64-<release>.tar.?(bz2|xz){.DIGESTS.asc,}

The fingerprints of the OpenPGP keys used for signing release media can be found on the release media signatures page of the Gentoo webserver.

Rozbalení souboru stage

Nyní stažený stage soubor rozbalte do systému. K tomu použijeme příkaz tar:

root #tar xpvf stage3-*.tar.bz2 --xattrs-include='*.*' --numeric-owner

Přesvědčte se, že jste použili stejné volby (xpf a --xattrs-include='*.*'). Volba x znamená extrahovat, p zachovat (angl. preserve) oprávnění a f značí, že chceme rozbalit soubor (ang. file), nikoli standardní vstup. Volba --xattrs-include='*.*' zajistí zahrnutí rozšířených atributů, které jsou v archivu také uloženy. Konečně volba --numeric-owner se použije k zajištění, že uživatelská a skupinová ID souborů rozbalených z archivu zůstanou stejná, dle záměrů týmu Gentoo spravujícího vydání distribuce (i když dobrodružní uživatelé nepoužijí oficiální instalační média Gentoo).

Nyní, když je stage soubor rozbalený, pokračujte ke konfiguraci kompilačních voleb.

Konfigurace kompilačních voleb

Úvod

Gentoo je možné vyladit nastavením několika proměnných, které mají dopad na chování Portage, oficiálního správce balíčků Gentoo. Všechny proměnné mohou být nastaveny jako proměnné prostředí (pomocí příkazu export), nicméně to není trvalé řešení. Nastavení se uchovává v konfiguračním souboru /etc/portage/make.conf, odkud je Portage načítá.

Note
Komentovaný výpis všech možných proměnných lze najít v souboru /mnt/gentoo/usr/share/portage/make.conf.example. K úspěšnému nainstalování Gentoo je třeba nastavit pouze proměnné uvedené níže.

Spusťte editor (v tomto průvodci používáme nano) a upravte optimalizační proměnné, které nyní probereme.

root #nano -w /mnt/gentoo/etc/portage/make.conf

Ze souboru make.conf.example je zjevné, jak má být uspořádán: komentované řádky začínají "#", ostatní řádky definují proměnné prostřednictvím syntaxe PROMENNA="obsah". Nyní se podíváme na několik z těchto proměnných.

CFLAGS a CXXFLAGS

Proměnné CFLAGS a CXXFLAGS definují optimalizační parametry C potažmo C++ kompilátorů GCC. Na tomto místě se definují všeobecně, pro dosažení maximálního výkonu by musely být nastaveny pro každý program zvlášť. Důvodem je, že každý program je různý. Nicméně to není únosné, proto se tyto volby nastavují v souboru make.conf.

V souboru make.conf by měly být obecně nastaveny takové optimalizační přepínače, jejichž použití povede k co nejlepší odezvě systému. Do této proměnné neumisťujte experimentální nastavení; příliš mnoho optimalizací může způsobit špatné chování programů (pády nebo hůře, závadné chování).

Nebudeme zde popisovat všechny možnosti vyladění. Nastudovat si je můžete v GNU online manuálu nebo info stránce gcc (info gcc - lze spustit jen ve fungujícím systému Linux). Také samotný soubor make.conf.example obsahuje mnoho příkladů a informací, nezapomeňte si jej také přečíst.

Prvním nastavením je hodnota parametru -march= nebo -mtune=, který stanoví jméno cílové architektury. Možné volby jsou popsány v souborumake.conf.example (jako komentáře). Běžně používanou hodnotou je "native", která kompiléru říká, aby používal cílovou architekturu daného systému (toho, na nějž uživatel instaluje Gentoo).

Druhým je parametr -O (jedná se o velké O, nikoli o nulu), který určuje třídu optimalizací gcc. Možné třídy jsou s (pro optimalizaci velikosti), 0 (nula - žádné optimalizace), 1, 2 nebo dokonce 3 pro více urychlujících optimalizací (každá třída obsahuje stejné parametry, jako ta přechozí a k tomu nějaké další). -O2 je doporučenou výchozí hodnotou. O -O3 je známo, že při plošném použití v celém systému způsobuje problémy, tudíž doporučujeme držet se -O2.

Dalším oblíbeným optimalizačním parametrem je -pipe (použije roury namísto dočasných souborů ke komunikaci mezi různými fázemi kompilace). Ten nemá dopad na generovaný kód, ale používá více paměti. V systémech s nízkým množstvím paměti může kvůli tomu dojít k zabití gcc. V takovém případě tento parametr nepoužívejte.

Použití -fomit-frame-pointer (který nezachová frame pointer v registru pro funkce, které jej nepotřebují) může mít závažné dopady na debugging aplikací.

Jakmile jsou proměnné CFLAGS a CXXFLAGS definovány, složte optimalizační přepínače do jednoho řetězce. Výchozí hodnoty obsažené ve stage3 archivu by měly být dostatečné. Následující zápis je pouze příkladem:

CODE Příklad proměnných CFLAGS a CXXFLAGS
# Přepínače kompilátoru používané pro všechny jazyky
COMMON_FLAGS="-march=native -O2 -pipe"
# Použij stejnou hodnotu pro obě proměnné
CFLAGS="${COMMON_FLAGS}"
CXXFLAGS="${COMMON_FLAGS}"
Note
Ačkoli článek o optimalizaci GCC obsahuje více informací o tom, jak mohou různé volby kompilace ovlivnit systém, může být pro začátečníka praktičtější začít s optimalizací systému článkem o bezpečném nastavení CFLAG.

MAKEOPTS

Proměnná MAKEOPTS určuje, kolik paralelních kompilací může být prováděno při instalaci balíku. Dobrou volbou je počet CPU (nebo jader CPU) v systému plus jedna, ale toto vodítko není vždy dokonalé.

Warning
Using a large number of jobs can significantly impact memory consumption. A good recommendation is to have at least 2 GiB of RAM for every job specified (so, e.g. -j6 requires at least 12 GiB). To avoid running out of memory, lower the number of jobs to fit the available memory.
Tip
When using parallel emerges (--jobs), the effective number of jobs run can grow exponentially (up to make jobs multiplied by emerge jobs). This can be worked around by running a localhost-only distcc configuration that will limit the number of compiler instances per host.
CODE Příklad deklarace MAKEOPTS v make.conf
MAKEOPTS="-j2"

Připravit, pozor, teď!

Upravte soubor /mnt/gentoo/etc/portage/make.conf tak, aby odpovídal vašim osobním preferencím a uložte jej (uživatelé nano stisknou Ctrl+X).