Translations:Handbook:AMD64/Blocks/Disks/118/cs

Návrh rozdělení oddílů

Kolik oddílů a jak velkých?

Návrh rozdělení diskových oddílů je značně závislý na požadavcích na systém. V případě velkého množství uživatelů je radno mít adresář /home/ na samostatném oddílu, což zvýší bezpečnost a usnadní zálohování a další údržbu. Pokud je Gentoo instalováno jako e-mailový server, pak by měl být adresář /var na samostatném oddíle, jelikož e-maily jsou uloženy uvnitř adresáře /var/. Správná volba systému souborů pak může maximalizovat výkon. Herní servery budou mít samostatný oddíl /opt/, jelikož většina herního software se instaluje tam. Důvod je stejný jako u adresáře /home/: bezpečnost a zálohy.

Ve většině případů by měly být na Gentoo /usr a /var co velikosti relativně rozsáhlé. /usr obsahuje většinu aplikací v systému a zdrojové kódy jádra Linux v adresáři /usr/src. Ve výchozím stavu se v adresáři /var nachází repozitář ebuildů (umístěný v ), který v závislosti na souborovém systému obvykle zabírá okolo 650 MB protoru na disku. Tento odhad nezahrnuje adresáře a , které se budou postupně zaplňovat zdrojovými kódy a (volitelně) binárními balíčky, tak jak budou postupně přidávány do systému.

Volba počtu oddílů a jejich velikosti závisí nejvíce na úvaze o výhodách a nevýhodách daného řešení a výběru nejlepší varianty podle okolností. Oddělené oddíly nebo svazky mají následující výhody:

Vyberete nejlepší systém souborů pro každý oddíl nebo svazek
Systému nemůže dojít volné místo na disku, pokud bude jediný nefunkční nástroj neustále zapisovat soubory na oddíl nebo svazek
Kontrola systému souborů je v případě potřeby časově zkrácena, jelikož kontroly lze činit paralelně (ačkoli tato výhoda se týká spíše více disků než více oddílů).
Bezpečnost může být zvýšena připojením některých oddílů v režimu pouze pro čtení, s volbou nosuid (setuid bity jsou ignorovány), noexec (spouštěcí bity jsou ignorovány) atd.

Nicméně velké množství oddílů má také své nevýhody:

Při špatné konfiguraci může mít systém mnoho volného místo na jednom oddíle a málo volného místa na jiném.
Další nepříjemností je, že je oddělené oddíly - zvláště důležité přípojné body jako /usr/ a /var/ - často vyžadují aby správce při spuštění používal initramfs k připojení oddílů, než se spustí ostatní startovací skripty. Nemusí tomu tak však být vždy, tudíž se výsledky mohou lišit.
Dále existuje u SATA a SCSI limit 15 oddílů, pokud disk nepoužívá GPT popisovače.

Note
Installations that intend to use systemd as the service and init system must have the /usr directory available at boot, either as part of the root filesystem or mounted via an initramfs.

A co swap?

Neexistuje perfektní hodnota pro swap oddíl. Účelem swapu je poskytnout úložiště na disku v případě, že interní paměť jádra je pod tlakem. Swap umožňuje jádru přesunout stránky paměti, které nejspíše nebudou v krátkém časovém okamžiku potřebné na disk (swap nebo page-out) a paměť tak uvolnit. Samozřejmě pokud je tato paměť opět potřeba, je nutné tyto stránky opět vložit zpět do paměti (page-in), což zabere nějaký čas (jelikož disky jsou oproti vnitřní paměti pomalé).

Pokud systém nebude spouštět aplikace náročné na paměť nebo pokud má k dispozici hodně paměti, pak pravděpodobně nepotřebuje mnoho prostoru pro swap. Swap je však také používán pro uložení veškeré paměti v případě uspání. Pokud systém bude potřebovat uspávat, pak bude potřeba většího prostoru pro swap, obvykle nejméně v množství paměti instalované v systému.